Chceme efektivní stát? Znamená to (také) změnit své chování. 3 příklady

Chceme efektivní stát. Super. Můžeme nadávat na politiky, že ho nezařídili. Anebo si nejprve pečlivě zamést před vlastním prahem.

May 09, 2025

1. Nestavět se k inovacím a problémům/chybám s nimi neoddělitelně spojenými pr**lí.

Sledoval jsem hejty ke startovaným eDokladům: "Nefunguje.” “K ničemu to není.” “Vždyť bude EU eWallet.” “Proč to nemá tohle?"

Chápu. Kdo nikdy nezkusil agilní vývoj ve složitém prostředí, může házet s klidným svědomím kamenem. Složité věci ve složitém a rychle měnícím se světě fakt nejde rollovat najednou.

Nicméně jsme, také, národ Bati. A součástí jeho odkazu je i vtip o dvou obchodnících, kteří jeli do Afriky. První přijel se zprávou: "To je na nic, nikdo tam nenosí boty!" druhý pak s: "To je skvělé, nikdo tam nenosí boty!" Otázka hluboce ovlivňující naší budoucnost pak zní: "Chceme být ten první nebo ten druhý?"

Pohled druhého na start eDokladů by totiž podle mě zněl nějak takto: "Wow, konečně je šance, že nezanedbatelný podíl občanů Česka bude mít ve svém mobilu aplikaci od státu, která je zároveň propojená na Registr občanů. Na tom se dá stavět. Například dolepovat do té mobilní aplikace další agendy státu. Stejně, jako to dělají např. banky ve svých mobilních bankovnictvích, kdy k platbám a stavu účtu postupně přidávají investice, půjčky apod.".

2. Umět žít s přiznaným a řízeným rizikem.

“AI je jen statistický model”. “AI halucinuje nesmysly.” “AI nás všechny sežere.” Jasně. Anebo taky dokáže AI výrazně zefektivnit mnoho věcí ač s rizikem.

Měli bychom něco takového pustit do veřejné správy? No ani náhodou, tak přece musí být na 100% spolehlivá!

Anebo? Anebo si uvědomit, že mnoho chování veřejné správy je popsáno texty. A na zpracování textů je AI na principu LLM jak dělaná. A její přidaná hodnota by mohla být velká. I za cenu, že informace z AI nejsou 100% důvěryhodné a musíme si je následně ověřit u zdrojů, na které nás nasměruje.

Co kdyby šlo v Katalogu veřejných služeb popsat svojí situaci a potřebu v jednoduchém textovém okénku AI chatu a dostali bychom odpověď na “Co mám dělat”? Včetně nasměrování na dílčí služby, kde vše můžeme vyřídit.

3. Více (si) důvěřovat. Důvěřujeme bankám. Proč ne ČSÚ?

Anebo diskuze o korespondenční volbě. Ta je tak absurdní, že Kafka s Havlem se musí v hrobě třískat smíchy do stehenních kostí. Proč proboha řešíme mrtvého koně korespondenční volby, když v Estonsku už X let volí elektronicky?

Co se zkusit na digitalizaci veřejné správy koukat s pozitivní energií? Nehledat 1000 důvodů proč něco nejde a hledat 1 cestu, jak něco udělat? Je to práce nás všech. Nejde ji jen delegovat na politiky či úředníky. Směr by se mohl jmenovat třeba "Veřejná správa na 3 kliky" ;-).

Důvěra znamená něco riskovat. Ale také něco získat.

Bankám svěřujeme mnohdy značnou část našeho majetku. Přitom chápeme, že jsou to jen čísílka ve vcelku běžných počítačích. Že v systému částečných rezerv banka naše peníze fakt neskladuje a půjčuje násobně více než od nás vybrala. Že pojištěny jsou jen některé vklady a do nějaké výšky. Ale je to pro nás pohodlné, rychlé efektivní. Je pro nás volební hlas stejně nebo více hodnotný? Really?